Panorama - hradby a Žatecká brána, Zdroj: topimage
Gotika - Galerie - Gastronomie

Pověsti z Oblíku

Tři kopce Českého středohoří jsou Lounům nejbližší: Červeňák, též zvaný Stříbrník, vlevo od silnice Raná se svými třemi hřbety a Oblík, chcete-li po lounsku Hoblík, dříve holý kopec s dolíkem kráteru. Co na tom, že na úpatí se osaměle krčí statek, dávní předci dávali tomuto kopci přednost před jinými a postavili si na vrcholu kapličku sv. Jiří. V kapli se také oddávalo. Některé svatby však končily zle. Za dávných dob dcera jednoho lounského obchodníka se měla vdát za pána až z Prahy. Ten rodičům slíbil, že má peníze, ale pro Rozárku byl starý. Ta ho také nechtěla, protože milovala mladého kočího ze statku. Rodiče však trvali na svém a chystali na vrcholu Oblíka svatbu. Když jel kočár vzhůru, dojeli až do kráteru a najednou se všichni svatebčané propadli neznámo kam. Od té doby je již nikdo nespatřil. Po kapli není dávno ani stopy a tajemný kráter už žádné pocestné „nepolyká“.

Studánka se zlatou kvočnou

Až pojedete po staré kupecké stezce z Loun do Prahy a pomalu vystoupáte na Bitina, ocitnete se na Panenském Týnci, odsud pomalu sejdete až do údolí potoka ke kostelu sv. Blažeje.  Ačkoliv kostel stojí osamocen, milovníci pokladů by se v něm měli zastavit. Přímo z pod oltáře vytéká pramen se zázračnou vodou. Ta má schopnost uzdravovat všechny, kteří mají nemocné hlasivky... ale to není všem zázrakům konec! Prý jsou tady zasypané chodby do podzemí, které je plné pokladů.  O ty se stará podivný strážce -  zlatá kvočna se svými 12 kuřaty. Nezapomeňte, že o  letních nocích je ideální doba na hledání pokladů!

Pátek

Ve sklepích pod starou myslivnou je údajně ukrytý poklad. Dříve tu stával ženský klášter premonstrátek. Za třicetileté války tudy táhlo vojsko s uloupenými poklady a značnou část pokladů zanechali vojáci ve zdejších klášterních sklepeních. Jeptišky k pokladům přidaly zlatou monstranci a zlatou kvočnu s dvanácti kuřaty. Poklad prý hlídají duše zemřelých jeptišek dodnes. Někdy je dokonce v podzemí slyšet tajemné klepání, jak kvočna svolává svá kuřata.

Pověst o založení města Louny

Nedaleko klidné osady se objevili noví sousedé, dva bratři Sobeš a Vlasák, kteří jednou za měsíční noci přepadli spící ves. Nikdo z jejích obyvatel se nestihl bránit. Muže spoutali a utopili v řece, dobytek a zásoby pobrali a ves zapálili. Z bohatého sídla při brodu přes řeku Ohři, kde se často zastavovali kupci se svým zbožím, zbylo jen spáleniště. Pár mužům, kterým se podařilo z hořícího domova uniknout, se vydalo na Vyšehrad stěžovat si na loupení, vraždy a paličství. Tehdy vládl kníže Vojen, ten si do Prahy Sobeše a Vlasáka povolal a pohrozil jim šibenicí. Oba bratři se tak přísného trestu zalekli a knížeti slíbili, že nad řekou vystaví novou osadu, kterou obkrouží kamennou hradbou, kterou nazvou Luna. Jak slíbili, tak se i stalo.

O Oldřichovi a Boženě

Přemyslovský kníže Oldřich se jednou zjara vydal na lov do postoloprtských lesů. Najednou uviděl mohutného jelena, kterého pronásledoval cestou necestou. Jelen se mu v mlází však ztratil, ale u lesní studánky uviděl spanilou selkou dívku Boženu, jak pere prádlo. Dívka se mu na první pohled zalíbila a on ji požádal, zda by po jeho boku nevládla českému knížectví. Božena souhlasila a odešla s Oldřichem do Prahy, kde mu porodila syna Břetislava. Na památku svého prvního setkání založili kolem studánky ves, kterou nazvali „Perúc“ a u nedalekého potoka zasadili dub. Legendu o lásce dodnes na Peruci připomíná Boženina studánka a Oldřichův dub.

Zvon pro Kozojedy

Řehoř Houda byl kozojedský ovčák a jednou v noci se mu zjevil duch, který mu radil, aby šel hledat poklad na hrad Dřevíč. Ráno to Řehoř povídá své ženě a směje se, že starý hrad tam přeci dávno není, jen kostel. Sen se ale opakoval podruhé a Houda začal přemýšlet, co když tam ten poklad páni přeci jen zakopali. Potřetí duch přímo Houdovi nařídil, aby vzal s sebou káru a šel vykopat zlatý poklad. Za to zlato měl jako poděkování koupit pořádný zvon pro Kozojedy. Vypravil se tedy Houda na Dřevíč a přivezl domů kupu zlata. Teď ještě koupit zvon, radoval se. Ale jak dojít do města, aby jej cestou nepřepadli lupiči? Převlékl se tedy za žebráka a do mošny ukryl zlato. Tam ho lapkové hledat nebudou. Duch ho pochválil a dodal: „A ještě proutek! Dotkneš se jím zvonu a on zazní: Houda koupil zvon! Jiný nekupuj!.“ Když ve městě přišel ke zvonaři a jako žebrák se ho ptal, kolik stojí ten nejlepší zvon, ten se mu vysmál a v žertu řekl: „Čtyři sta zlatých“. Houda se zvonu zlehka dotkl proutkem a ten řekl: „Houda koupil zvon.“ On sáhl do mošny a za zvon zaplatil. Zvonař si přeci jenom chtěl dát čas na rozmyšlenou a slíbil, že zvon připraví na cestu. Houda přišel pro zvon později, ale zvonař mu chtěl dát jiný. Ten se ho však dotkl proutkem a lest prokoukl. Zvonař se zastyděl a dal mu ten správný. Navíc mu slíbil, že mu do něho vyryje jeho jméno. Od té doby se kluci v Kozojedech učili zvonit do rytmu: HOU-DA KOU-PIL ZVON.

Touchovická sůl

Mezi Opočnem a Touchovicemi proti starým božím mukám si můžete všimnout mírného návrší. Říká se mu Slánský vršek, jelikož se zde odehrála zvláštní příhoda. Když může na poli růst obilí, hrách a kdo ví, co ještě, dumali moudří představitelé obce, proč by nemohla na poli růst i sůl. Na tom kopečku ji tehdy zjara pěkně zaseli a chodili se dívat, jak roste. Sůl vyrostla vysoká a hodně hustá. Sám rychtář se rozhodl, že je na čase ji ochutnat. Na kraji pole měly rostliny dost palčivou chuť, jakby ne, vždyť to byly kopřivy! Rychtář chtěl ještě posoudit, jak dozrály vysoké rostliny uprostřed pole, ale protože mu bylo líto rostlinek, které by zašlapal, posadil se na nosidla určená na hnůj a na vršek ho museli donést čtyři konšelé. Inu, proti gustu...

 

Zdroj: Pověsti a historické příběhy z Lounska (Květa Marešová)

Brána do Čech - propagační a mediální kampaň Ústeckého kraje

Kalendář akcí

Formulář pro zveřejnění informací o akci [XLS 8 kB]

Vyplněný formulář zašlete na e-mailovou adresu info@mulouny.cz

Automatický překlad

Brána do Čech - propagační a mediální kampaň Ústeckého krajeDolní Poohří - logoJednotná klasifikace turistických informačních center ČRturistika.cz - Turisté a cestovatelé píší o cestování, vkládají tipy na výlety, cestopisy, fotky, hrady a zámky, trasy. Dále zde ...